You are hereObhajoba bakalářské práce za A! Naše havajka Mary to zvládla... Výsledky práce

Obhajoba bakalářské práce za A! Naše havajka Mary to zvládla... Výsledky práce


By Miroslav Pakosta - Posted on 01 Červen 2009

Jak jste se mohli už v březnu dočíst na našem webu, Marie Součková psala bakalářskou práci na téma Osobnost a výkonnost v šachách. V práci jste ji pomohli tím, že jste jí zasílali vyplněný dotazník. Z tohoto webu došlo více než 80 vyplněných dotazníků, Mary chce touto cestou všem poděkovat za spolupráci a podělit se s námi o výsledky své práce. Celou bakalářskou práci najdete zde. Pro ty, co se nechtějí nebo nemůžou prokousat celou prací (stojí to za to), stručné výsledky práce:

(Marie Součková) Tématem práce je vztah mezi osobností a výkonností v šachách. Cílem je ověřit, zda má svědomitost, extraverze a otevřenost vůči zkušenosti pozitivní vztah k šachové výkonnosti a neuroticismus negativní vztah k šachové výkonnosti. Východiskem uvedených předpokladů je, že výkonnost v šachách je ovlivněna nejen kognitivními schopnostmi, ale také např. cílevědomostí, aktivitou, tvořivostí nebo psychickou vyrovnaností. Empirickou část práce tvoří kvantitativní výzkumný projekt. Pomocí NEO pětifaktorového osobnostního inventáře byla zjištěna míra sledovaných osobnostních charakteristik u 196 osob různé šachové výkonnosti. Analýza rozptylu potvrdila, že hráči vyšší výkonnosti dosahují vyšší míry svědomitosti a nižší míry neuroticismu než hráči nižší výkonnosti. Mezi extraverzí a otevřeností vůči zkušenosti na jedné straně a šachovou výkonností na straně druhé nebyl nalezen pozitivní ani negativní vztah. Na základě zjištění jsou uvedeny návrhy pro další zkoumání daného tématu, např. sledovat projevy daných charakteristik přímo v kontextu hraní šachů.

Předpokládala jsem, že výkonnější šachisté jsou svědomitější, dosahují vyšší míry extraverze a otevřenosti vůči zkušenosti a jsou emocionálně stabilnější než méně výkonní šachisté. Dva z těchto předpokladů se ve výzkumu potvrdily. Analýza získaných dat odhalila souvislost mezi šachovou výkonností na jedné straně a svědomitostí a neuroticismem na straně druhé.

4. 1 Interpretace výsledků

4. 1. 1 Svědomitost a šachová výkonnost

Výsledky podpořily hypotézu, že výkonnější šachisté dosahují vyšších skórů na škále svědomitosti než hráči méně výkonní. Nejsilnější šachisté ze zkoumaného souboru se nejvíce a statisticky významně se liší od těch nejslabších, zatímco v menší míře a také s menší statistickou průkazností se odlišují od středně silných hráčů, což je v souladu s mými východisky.

Na základě těchto výsledků se dá usoudit, že svědomitost je jedním z faktorů, který způsobuje výkonnostní rozdíly. Vysvětlit to lze tím, že pro úspěšnost v šachách je zapotřebí investovat množství energie do tréninku, stanovovat si přiměřené cíle a vytrvávat ve snaze jich dosáhnout. Nejsilnější hráči ze vzorku mohou být nejsilnější mj. právě kvůli své vyšší pilnosti, pečlivosti, cílevědomosti a vytrvalosti. Tyto vlastnosti se zřejmě promítají do jejich přístupu k šachové přípravě a k partiím, což má za následek jejich vyšší úspěšnost. V souladu s touto interpretací je také skutečnost, že se mezi nejsilnějšími šachisty nachází nejmenší počet málo svědomitých osob v porovnání s ostatními skupinami. O tom, že nízká míra svědomitosti se s vysokou výkonností nepojí, svědčí také fakt, že nejméně svědomitá se v průměru ukázala být skupina nejslabších hráčů. Pokud na základě definice svědomitosti předpokládáme, že její nedostatek je spojen s neorganizovaným přístupem k tréninku, s nízkou vytrvalostí a s nižší pečlivostí, ať už ve vztahu k přípravě nebo v rámci samotné partie, lze tím vysvětlit nižší výkonnost nejméně svědomitých hráčů.

Na druhou stranu vůbec nejsvědomitější osoby se ve skupině nejsilnějších hráčů nevyskytovaly. Možné vysvětlení je, že velmi vysoká míra svědomitosti se pojí s pomalejším rozhodováním (Yeo, Neal, 2004) a se self – deception (Lee, Klein, 2002), což může mít na výkonnost negativní dopad (viz teoretická část, kap. 3.1).

Kromě rozdílů mezi nejsilnějšími a nejslabšími hráči ve vzorku, výsledky indikují také shodnou míru svědomitosti u hráčů třetí, čtvrté a páté skupiny. Nabízí se otázka, čím je to způsobeno, protože se jedná o soubor hráčů s poměrně širokým rozpětím hodnot ELO. Vzhledem k tomu, že ani ověřování ostatních hypotéz neprokázalo, že by se tito hráči od sebe ve sledovaných charakteristikách významně lišili, lze z toho usoudit, že výkonnostní rozdíly mezi nimi jsou zřejmě dány pouze odlišnými kognitivními schopnostmi umožňujícími úspěšné hraní šachů. Těmi se od ostatních pravděpodobně odlišují i nejslabší a nejsilnější hráči, ale v jejich případě se zdá, že jsou tyto rozdíly funkcí mimo jiné právě svědomitosti. Nižší svědomitost oproti ostatním tedy může znamenat nedostatečné rozvinutí potřebných kognitivních schopností, zatímco vyšší svědomitost oproti ostatním může znamenat jejich nadprůměrné rozvinutí.         

 4. 1. 2 Extraverze a šachová výkonnost

Výzkum přinesl výsledky v rozporu s hypotézou, že hráči s vyššími osobními koeficienty dosahují vyšších skórů na škále extraverze. Ve výzkumném souboru se mezi výkonností a extraverzí neprojevil žádný vztah. Ve všech výkonnostních skupinách se nacházejí lidé s nízkými i vysokými skóry extraverze. Nabízí se otázka, proč tomu tak je, navzdory tomu, že se s vysokou mírou extraverze pojí určité charakteristiky, které by měly mít na výkonnost v šachách pozitivní vliv. Odpovědí může být, že jejich efekt je velmi slabý a je přebit ostatními vlivy, které souvisí s jinými osobnostními vlastnostmi (podle získaných výsledků např. se svědomitostí a emocionální stabilitou) a rozdílnou úrovní kognitivních schopností, které se v šachách uplatňují.

Další možností je, že vysoká i nízká míra extraverze, znamenají v tomto kontextu jak určité klady, tak i zápory, takže dohromady se vliv extraverze na výkonnost v šachách neprojevuje. Možné výhody extraverze jsem popsala v teoretické části. Nevýhody vysoké míry extraverze pro hraní šachů mohou spočívat např. v tom, že extraverti jsou více impulzivní (Smékal, 2004), což může znamenat, že mohou více inklinovat k tahům vykonaným pod vlivem aktuálních pocitů, aniž by si tyto tahy dostatečně promysleli. Naopak u introvertů lze předpokládat, že více inklinují k samostudiu, které bylo ve vztahu k šachové výkonnosti identifikováno jako nejdůležitější tréninková aktivita (Charness, Tuffiash, Krampe, Reingold, & Vasyukova, 2005). Další faktor, který může v šachách zvýhodňovat introverty oproti extravertům se týká udržení pozornosti. Podle některých studií mají introverti větší vnitřní kontrolu nad svou aktivitou (Koelega, 1992) a také lepší schopnost udržet pozornost (Cox-Fuenzalida, Angie, Holloway, & Sohl, 2006). Je tedy možné, že uvedené potenciální nevýhody vysoké míry extraverze mají na šachovou výkonnost obdobně silný/slabý vliv jako její možné výhody, a proto se mezi zkoumanými osobami všech výkonností objevují extraverti i introverti.

4. 1. 3 Neuroticismus a šachová výkonnost

Hypotéza předpokládající vyšší míru emocionální stability u hráčů vyšší výkonnosti, byla výsledky podpořena. Skupina nejslabších hráčů vykazuje významně vyšší míru neuroticismu oproti první a druhé nejsilnější skupině. Naopak nejsilnější hráči z výzkumného souboru mají průměrně nižší míru neuroticismu než hráči ze tří skupin s nejnižšími osobními koeficienty. Hráči ze čtvrté a páté skupiny se v míře neuroticismu od žádné skupiny významně neodlišují.

Výkonnost nejslabších hráčů ze vzorku může souviset s jejich vyšší nejistotou, nervozitou a horším zvládáním stresových situací, což jsou vlastnosti typické pro vysoce neurotické osoby (Hřebíčková, Urbánek, 2001). Jejich nejistota může vést k příliš opatrnému způsobu hraní a nervozita k horšímu soustředění se na partii. V teoretické části (kap. 2. 2. 1) jsem uvedla důvody, proč je pro úspěšné hraní šachů potřeba efektivně zvládat zátěž, což je podle pojetí neuroticismu v použité metodě vlastní spíše lidem s jeho nízkou mírou. O pozitivním vlivu emocionální stability na výkonnost vypovídají také průměrně nejnižší skóry neuroticismu u nejsilnější skupiny. Té může právě vyšší vyrovnanost, klidnost a schopnost zvládat stres, pomáhat dosahovat lepších výsledků.

Vypadá to ale, že efekt neuroticismu není tak silný, aby se projevil napříč různými výkonnostními skupinami. U těch, které se od ostatních v míře neuroticismu významně neodlišují, jsou rozdíly v jejich výkonnosti patrně způsobeny jinými faktory, podobně jako jsem popsala při interpretaci výsledků týkajících se vztahu mezi šachovou výkonností a svědomitostí.

4. 1. 4 Otevřenost vůči zkušenosti a šachová výkonnost

 Ve výzkumném souboru se na základě porovnání míry otevřenosti vůči zkušenosti neprojevila souvislost mezi touto osobnostní dimenzí a šachovou výkonností hráčů. Ve všech výkonnostních skupinách se nacházejí hráči s nižšími i vyššími skóry a rozložení hodnot
se u všech skupin velmi podobá.Možným vysvětlením je, že – tak jako u extraverze – může mít vysoká i nízká míra otevřenosti vůči zkušenosti pro šachy svá pozitiva i negativa, takže celkově se tato osobnostní dimenze neukazuje být v jakémkoli vztahu k výkonnosti. Tato skutečnost však neznamená, že míra otevřenosti vůči zkušenosti nesouvisí ani s tím, jakým způsobem daný člověk hraje šachy. Lidé více otevření vůči zkušenosti mohou díky své živější představivosti a citlivosti
na estetické podněty (Hřebíčková, Urbánek, 2001) spíše upřednostňovat hraní „na krásu“, a to i v případech, kdy v dané pozici vede bezpečnější cesta k úspěchu skrze použití méně zajímavého řešení. Veselý (1987) uvádí několik příkladů partií, které hráči pokazili tím, že jim nestačilo „pouze“ vyhrát, ale chtěli vyhrát co nejvíce „efektně“. Možnými negativy vysoké otevřenosti vůči zkušenosti může být tedy až příliš malá ochota využívat osvědčené postupy a naopak až příliš velká ochota riskovat, která se s vysokou otevřeností vůči zkušenosti pojí (Nicholson, Soane, Fenton-O`creevy, & Willman, 2005).

Při interpretaci výsledků by měl být brán zřetel také na skutečnost, že použitý dotazník zjišťoval otevřenost vůči zkušenosti jako celek, nikoli její dvě dimenze – otevřenost vůči vnitřní a vnější zkušenosti – zvlášť. Vnitřní otevřenost se pojí s rozvinutou fantazií, zatímco vnější otevřenost s přizpůsobivostí změnám (Griffin, Hesketh, 2004) a přestože obojí se v šachách uplatňuje, jedna z těchto charakteristik může mít pro výkonnost v šachách větší váhu než druhá. Na tomto místě se hodí také připomenout zjištění uvedených autorů, podle nichž je vnitřní otevřenost spojena s nízkou angažovaností v úkolech, které má daný člověk splnit. Pro posouzení vlivu otevřenosti vůči zkušenosti na výkonnost v šachách by tedy mohlo být přínosné zabývat se jejími dvěmi dimenzemi zvlášť.

Tags

Pane Pechu, toto není web JMŠS (viz nejnovější Šachový týdeník), toto je web Lokomotivy! :-D

Děkuji za gratulaci! To je zajímavý nápad :-D Zatím netuším, ale návrhy na něco zajímavého, přínosného a zároveň dobře proveditelného vítám :-)

Nezbývá než pogratulovat. O čem bude tvoje diplomová práce za 2 roky, už víš? Co třeba o vzestupech a pádech Lokomotivy a o jejich vlivu na duševní zdraví členů oddílu? :-D



Poslední komentáře

RSS kanál

Syndikovat obsah

Anketa

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.